Kniha Zlín se rozhodla, že přeruší velmi slušně rozjetou sérii knih s hlavní
postavou Harry Holem a na předvánoční trh uvede samostatný román Lovci hlav.
Dalším rozdílem je, že se tentokrát nejedná o krimi román, ale o čistokrevný
thriller. Rozhodnutí na první pohled podivné uvážíme-li popularitu knih s
Harrym, ale v souvislosti se zařazením filmové adaptace do klasické
mainstreamové ditribuce naprosto pochopitelné. Dost možná je to v našich
končinách úplně poprvé, co jde ruku v ruce kniha s její filmovou adaptací od
norských autorů.
Bohužel, neodkladné povinosti mi nakonec zabránili shlédnout film ale knihu
jsem přečetl a rád bych Vám ji zde doporučil
(nicméně, podle prvních recenzí, ani s filmem neprohloupíte).
Takže, oč vlastně jde tentokrát. Autor nám představuje hlavního (anti)hrdinu Rogera Browna, který je... ano, správně Lovec hlav. Tedy nejvetší eso v jedné z nejprestižnějších pracovních agentur. Zde ovšem zapomeňte na to, že by Vám snad dokázal sehnat místo pokladního v Tescu. Od toho je zde Addeco. Pokud nejde o velkou norskou korporaci a vy nejste vhodný kandidát, Roger se neobtěžuje. Vhodný kandidát se zajímavým uměleckým dílem ve své sbírce. Pan Brown má, jak už to tak v thrillerech bývá, tajné, netradiční vedlejší zaměstnání. Je zloděj. Zloděj ve stejné kategorii, jako je jeho hlavní zaměstnání. To vše proto, aby ufinancoval svojí modelkoidní manželku a tomu odpovídající životní styl. Ano, klišé číslo dvě, ale tak to má být. A dál už všechno jede nadzvukovou rychlostí přesně podle pravidel žánru. Podivný komplic, nevěrná manželka, špatně zvolený kandidát na okradení...
První, co mne na novince od Jo Nesbøa zarazilo, je skutečnost, že je kniha podstatně kratší. Což se nakonec ukázalo jako velký klad. Při vší úctě k autorovi, zvolené téma by na 400-500 stran nevydrželo. Což si Jo Nesbø velmi dobře uvědomuje a na polovičním obsahu servíruje přesně to, co si thriller žádá. Napětí, spád a nečekaně-čekané zvraty. A jde mu to mistrovsky.
Nečekejte hloubku románů s Harry Holem, ani společenské přesahy tamtéž. Thriller má své pravidla a těch se autor drží. Co zůstává stejné s předchozími knihami je jejich filmovost. U "Harry Hole" série mne každou chvilku napadalo, že tohle jsou ideální knihy na zfilmování. U Lovců hlav jsem si velmi často myslel, že jde o přepis filmu. A pozor, opakuji, tohle nejsou negativa, tohle myslím jako chválu. Druhou věcí, která zůstala, je autorova neskrývaná láska k hudbě a jím používané hudební vtípky v ději. Tady bych asi vypíchl použité zvonění na telefonu manželky hlavního hrdiny, kterým je A Hard Days Night od Beatles, resp."nejslavnější" začáteční akord v dějinách hudby. To, jak tohle vyzvánění Roger nečekaně uslyší, je geniální scéna.
Zde se dostávám na místo, kde budu opět litovat toho, že jsem zatím neměl možnost vidět filmové zpracováni. Krom téhle drobnosti jsem velmi zvědav, jak se režisér popasoval s poměrně odvážnou (a poměrně krvavou) scénou s latrínou. Velmi pravděpodobně se ale není čeho bát, Evropa je tradičně ve
filmech otevřenější.
Shrnutí na závěr. Tahle kniha mne bavila převelice a doufám, že si Jo Nesbø od Harryho podobně odskočí ještě několikrát. Jediné, co neumím říct,zda - pokud jste tímto norským géniem zatím nepolíbeni - je lepší začínat touto knihou, nebo raději nějakou s Holeovského cyklu... Což je možná nakonec jedno, protože ať začnete s tím, nebo oním, u druhého zaručeně skončíte.
Knihu opět brilantně přeložila dvorní Nesbøeova překladatelka Kateřina Kryštůfková - podle osobního dojmu z besedy v brněnské knihovně velmi sympatická dáma, kterou tímto zdravím a děkuji za krásné čtenářské zážitky!
Vánoce se blíží, kniha je velmi vhodný dárek, takže nejvyšší čas nakupovat - třeba zde - a s příjemnou vánoční slevičkou:
Užitečné odkazy:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.